Provolání za uzákonění iniciativy a referenda

 

  1. Základní argumentace
    1. Bez přímé demokracie není náš representační systém demokratický
    2. Přímá demokracie je nezbytná pro řešení důležitých otázek (právní stát, nezaměstnanost, ekologie ...)
    3. Přímá demokracie je již sama o sobě prvním krokem k obnově lidské důstojnosti

  2. Vývoj k plné demokracii
    1. Dvě cesty k rozhodnutí
    2. Typy referend
    3. Konkrétní podmínky referenda
    4. Vztah mezi lidovou iniciativou a referendem
    5. Změny ústavy

A. Základní argumentace

1. Bez přímé demokracie není náš representační systém demokratický

Nynější čistě representační systém nezaručuje suverenitu lidu. Poslanci mají vždy možnost odhlasovat zákony a prosadit pravidla proti vůli obyvatelstva. Občané by měli mít zákonné právo odmítnout závazným způsobem určité zákony a pravidla, jakož i předkládat k rozhodnutí určité otázky. Čistě reprezentační systém spočívá na fikci vynuceného mandátu. Lidé nemohou přímo rozhodovat. Musí dávat mandát reprezentantům, kteří rozhodují místo nich. Stejně jako "dárek" vynucenýsilou nemůže být skutečným dárkem, silou získaný mandát není skutečným mandátem. Občané nemohou nikomu dávat skutečný mandát, jestliže také nemají možnost rozhodovat sami (např. o důležitých věcech). Nynější systém je paternalistický a znemožňuje vytvoření důvěry mezi zmocněnci aobčany.

 

2. Přímá demokracie je nezbytná pro řešení důležitých otázek

(právní stát, nezaměstnanost, ekologie ...)

V tomto a příštím století budeme konfrontováni s velkými problémy. Jetřeba zlepšit pracovní podmínky všech a zajistit jim důstojnou existenci, vytvořit podmínky pro osobní svobodu, zachování zdravého přírodního prostředí a individuální kreativitu. Pro zajištění toho všehonestačí povrchní opatření. Bude zapotřebí reforem, které radikálně změní životní podmínky obyvatelstva a které mohou mít úspěch jen, získají-li aktivní podporu převážné většiny občanů. Navíc je jisté, že tyto reformy narazí na odpor významných zájmových skupin. Z těchto důvodů mohou mít převratné reformy úspěch jen tehdy, jestliže každý jedinec dostane možnost individuálního rozhodování spolu s ostatními. Pro tento účel je vhodným nástrojem referendum vyhlášené na základě občanské iniciativy.

3. Přímá demokracie je již sama o sobě prvním krokem k obnově lidské důstojnosti

Neustálé poručnictví vnucované velké většině obyvatelstva čistě reprezentačním systémem je útokem na lidskou důstojnost. Demokracie znamená doslova svrchovanost lidu. V tom nás nesmí mást zneužití tohoto základu svobody a demokracie propagandisty totalitních systémů. V demokracii jsou občané nejvyšší autoritou. Čistě reprezentační systém nemůže být pokládán za skutečně demokratický. V současné době se lid nemůže vyslovit k vhodnosti toho kterého zákona. Politikové předpokládají a často také vynucují pasivní přijímání a podporu. Možnosthlasovat pro jinou reprezentaci při příštích volbách nebo sám kandidovat je naprosto nedostatečná: příslušné zákony již vstoupily v platnost a poručnictví nad občany je rok od roku obnovováno. Navíc čistěreprezentační systém nijak nestimuluje k politické participaci.

Každá lidská bytost má potenciál "společenského umělce", který může v určitém okamžiku formovat své prostředí. Každý by měl mít možnost jednoho dne rozvinout svůj společenský talent. Přímá demokracie je k tomu tím nejvhodnějším nástrojem. Podstatou rozhodování v přímé demokracií je kultura debaty, vytváření společenské soudnosti obyvatelstva. Demokratické rozhodnutí musí být pokládáno za hledisko, vzniklé v určitém okamžiku permanentního procesu formace úsudku. Nové myšlenky se neuplatňují vždy okamžitě. Dnešní menšina může být zítra většinou. Hluboký smysl skutečné demokracie je v tom, že lidé jako plnohodnotní občané začnou jeden druhému naslouchat, vmýšlet se do stanovisek druhého, navzájem se korigovat a tím zdokonalovat svou společnost i prostředí jejich vlastního života, a to včetně prostředí přírodního.

B. Vývoj k plné demokracii

1. Dvě cesty k rozhodnutí

Ve skutečné demokracii rozhodují občané o tom, jakým způsobem bude ten či onen problém řešen: buď metodami přímé demokracie nebo demokraciereprezentační. U všech otázek, o nichž nechtějí občané rozhodovat přímo, jsou rozhodnutím pověřeni jejich reprezentanti. Chce-li určitá skupina občanůmít možnost rozhodnout přímo o určité věci, oznámí to prostřednictvím petice podpořené jistým procentem signatářů. V tomto případě dostanou demokratický mandát ti, kteří hlasují v referendu. Obě cesty k rozhodnutí jsou tedy logicky na stejné úrovni. V referendu vzniká mandát hlasováním. Každý, kdo je oprávněn hlasovat, se svobodně rozhodne, zda bude hlasovat nebo ne, zda bude sám kandidovat, nebo zda dá mandát hlasujícím.

2. Typy referend

Občané mají mít prostřednictvím referenda možnost rozhodovat o všech otázkách, které jsou předmětem reprezentačního rozhodování. Neexistuje žádný teoretický ani praktický důvod pro to, aby z něj některé otázky byly vyloučeny. Ve Švýcarsku existuje lidové referendum, bez jakýchkoli omezení, už více než sto let. Ten, kdo chce vyloučit některé otázky z pravomoci rozhodování občany, odmítá princip suverenity lidu a není demokratem.

Rozlišujeme tři typy referenda: lidová iniciativa, referendum opravné a referendum konstituční.Lidová iniciativa je referendum o otázce předložené k posouzení občanským nebo politickým hnutím. Opravné referendum je uspořádáno z občanské iniciativy za účelem anulování nového zákona nebo předpisu, zavedeného, nebo odhlasovaného reprezentačním orgánem. Konstituční referendum je referendum organizované automaticky pokaždé, když si parlament přeje změnit ústavu.

3. Konkrétní podmínky referenda

Lidová iniciativa nebo opravné referendum se mohou konat, jen když sito vyžádá dostatečný počet občanů. Požadavek lidové iniciativy nebo referenda tedy musí být podepsán značným procentem občanů. Pro lidové iniciativy v malých společenských jednotkách je přiměřené 10%. Pro velkéjednotky, jako jsou u nás např. Praha nebo Brno, byl na základě zkušeností potřebný počet podpisů stanoven na 3% z oprávněných voličů v daném místě. Opravná referenda musí být požadována v rozumné lhůtě po ratifikaci reprezentačním shromážděním, např. do 6 měsíců. V tomto případě je požadován minimální počet podpisů (např. 2%), pro referendum instituční a 1% pro referendum opravné (ve Švýcarsku).

U referend nesmí být požadován žádný minimální počet účastníků. Shromáždění účastníků hlasování tvoří ve skutečnosti jakýsi ad hoc parlament pro otázku k hlasování předloženou. V každém případě je tu počet hlasujících mnohem větší než počet členů parlamentu. Kromě toho stanovený minimální předepsaný počet hlasujících téměř vždy vyvolá protilidové iniciativě bojkot. V žádném státě, kde referendum uspokojivě funguje (Švýcarsko na federální úrovni, ale i kantonální a komunální úrovni, Oregon, Washington, Kalifornie na úrovni dílčího státu, Bavorskona úrovni spolkového státu ...) minimální předepsaný počet hlasujících vreferendu neexistuje. Jednotlivý návrh na referendum nemůže obsahovat prvky, které spolu navzájem nesouvisí.

4. Vztah mezi lidovou iniciativou a referendem

Když bylo shromážděno 10% podpisů pro referendum, je možno obrátit sena Ústavní soud a žádat o výrok. Takový výrok se týká unikátnosti dotyčné otázky, úrovně kompetence a slučitelnosti s články ústavy. Občanská iniciativa se také může obrátit s návrhem na dotyčný reprezentační orgán. Ten má následně k dispozici určitý čas, aby návrh komentoval. Občanská iniciativa může na základě připomínek tohoto orgánusvůj návrh opravit. V tomto případě se snižuje počet nutných podpisů o 10% oproti počtu podpisů, které by bylo třeba jinak získat v konečné fázi.

Samozřejmě může parlament také okamžitě schválit předložený návrh. Vtom případě bylo účelu iniciativy dosaženo. Během 10 let nemůže parlament změnit zákon schválený přímou demokracií. Po deseti letech je ke změně oprávněn, ale pouze dvoutřetinovou většinou.

5. Změny ústavy

Referendum musí být zorganizováno pokaždé, když je předložen návrh navětší změnu ústavy, jakož i při ratifikaci mezinárodních smluv, které omezují národní svrchovanost.

          Europeans against war      

          Stop TTIP      

          democracy international      

         Iniciativa za Nepodmíněný základní příjem